Drahotu Češi teprve poznají

Asi žádný politik by krátce před volbami lidem skutečně neřekl, že je čekají velice hubené roky, a navíc se budou starat o válečné uprchlíky, kteří si nenajdou práci, nebo z jiných důvodů budou jen čistými příjemci dávek stále více se zadlužujícího a doposud nereformovaného sociálního systému pro chudé.
Ale válečné neštěstí není zdaleka i přes českou PR politickou solidaritu a mlčící okolní státy Evropy to nejhorší, co všechny čeká.
Dopady ekonomické krize, která stále nekulminovala, ale spíš naopak se nezadržitelně blíží.

Jak jinak. Ale jen kvalitní ekonomové a manažeři mohou Českou republiku rychleji provést hospodářkou krizí, která nemá v novodobé historii Českého státu obdoby.

Štvavé politické kampaně jsou spíš soubojem mediálních domů, placených soukromými donátory, než soutěží myšlenek a ideálů, které si lidé žijící v Čechách skutečně přejí.

Česká republika potřebuje zoufale nabít vlastní identitu, kterou léta ztrácí. To může zajistit jen skutečná osobnost rovná jen velikosti T. G. Masaryka, a nikoliv místní kavárenská galerka, placená z pochybných zdrojů, nebo loutky privatizačních zbohatlíků, kterým po Klausovo amnestii opět narostl hřebínek.

Nevím, ale připadá mi, že lidé slyší, že se nebudou zvyšovat daně, ale přitom se děje pravý opak. Jsou všichni snad hluší a slepí?

Češi si v krizi poradí i bez současných vyžírků a daňových lhářů, kteří inkasují z každého litru benzinu 20,-Kč, aby nakrmili svou administrativu. Dokonce uživí i stále rostoucí armádu tlučhubů, kteří jsou přisátí na zbytek veřejných peněz, které zde zbydou poté, co si maximum od nás nevyvezou západní přátelé formou rentiérského kapitalismu probíhajícího v novodobých koloniích z postkomunistického světa. 

Inu, kdo si prodá grunt, nemá ani špunt.

Mnozí ani netuší, že měna už v této zemi jednou proběhla, a to při rozdělní Československa. Zatím co Češi a Slováci zchudli během jediného dne, tak Němci opětovným spojením s NDR získali jednoznačný prim a ekonomickou dominanci široko daleko.

Pravice i levice je dnes rozložena partičkami populistických vyžírků.

Přání Čechů být součástí západní demokracie a kultury je limitováno tvrdými zájmy okolních velmocí, které v první řadě myslí sami na sebe. Češi patři mezi kamarády druhé kategorie na samém chvostu zájmu o partnerství a solidaritu. V kapitalismu nerozhodují ideály, ale jen peníze. Opilí Češi svobodou a demokracií úplně přestali vnímat výprodej všeho co se dalo zpeněžit za zlodějské ceny, pod názvem privatizace. 

Češi dnes zoufale potřebují nový vítr do plachet a musí ve vrátit k tradičním hodnotám, jinak se stanou hosty ve vlastní zemi, kde se česky bude mluvit jen v rodinném kruhu.

I když ekonomicky už dávno ovládají Čechy z veliké části naši sousedé, tak po více než třiceti létech je dobré si připomenout slib bývalého prezidenta Klause, který před volbami krátce po Sametové revoluci sliboval, že se za pár let budeme mít tak dobře jako naši západní sousedé.

autor: Michal Riško